Ani koronavirová krize nic nezměnila na rozhodnutí Adama Bači a Ondřeje Hoška absolvovat druhou část tréninkové lekce s věhlasným španělským trenérem José Maria Quetglasem. Díky koronaviru je nyní zavřeno tradiční místo výuky pro mladé Španěle z celé země v národním sportovním kampusu CAR - Centro de Technificatión Deportiva v Los Alcázares a tak pan Quetglas nabídl útočiště našim hráčům přímo v jeho domě na předměstí Murcie. 



Šestidenní tréninkový blok čítající celkem pětadvacet hodin náročného tréninku se ve své druhé fázi zaměřuje taktiku. Taktiku jakými variantami hrát celé rodiny strků (malé, obrácené, vícemantinelové, kreativní strky), jaké jsou rizika či výhody. Avšak zásadní důraz je kladen stále na první část výuky věnované herním zvyklostem. Více o loňské výuce. Pokud se panu Quetglasovi nelíbilo provedení dané pozice, okamžitě se vracel ke svým znalostem a připomínkám z loňského roku. Součástí druhé lekce je i test složený z deseti různých pozic. Celkové hodnocení se skládá z úspěšnosti trefení úvodní pozice a také z následného pokračování, kdy série tří bodů je maximem. Pan Quetglas toto považuje jako za jeden z nejlepších testů, jak odhalit hráčovu formu před blížícím se turnajem a zároveň ihned pozná, jak hráč vstřebal jeho tréninkové jednotky. Ideální prý je, když se u takovéhoto testu sejde klidně i deset hráčů a po jeho provedení následuje hromadná debata ke každé pozici. Pan Quetglas prohlásil, že tato metoda je klíčem k tak velkým úspěchům španělské trojbandové školy. 



Avšak bohužel ani ve Španělsku není vše zalité sluncem a pan Quetglas je rozmrzelý z faktu, že se neobjevují jeho trenérští následovníci. Dvaasedmdesátiletému Španělovi bere mnoho energie mít z velké části na bedrech rozvoj tamního mládežnického kulečníku. V národním sportovním centru CAR v Los Alcázares se v podstatě mu samotnému povedlo protlačit kulečník jako sport. Víc jak dvacetiletá tvrdá práce přinesla pro španělský a i světový kulečník mnoho ovoce. V posledních letech se k němu připojil José Antonio Carrasco. Ale další trenéři trestuhodně chybí a jak vidno, tak v celé Evropě je to v kontextu karambolového kulečníku úplně nepopsaný list. Pan Quetglas je přesvědčen o tom, že i nynější TOP evropští hráči by mohli mít svého trenéra. Stále i tito hráči mají v jeho očích různé nedostatky, které by mohl erudovaný trenér odstranit. Bohužel ale žádní takoví trenéři v celé Evropě nejsou. A tak doufejme, že pan Quetglas bude mít nadále chuť i v následujících letech vychovávat nadějné hráče a že snad přijde zásadní projekt na podporu těchto hráčů i ze strany UMB a CEB.



Ondra i Adam se domů vrací nadšeni. Loňský rok je navnadil. Tento rok očekávání předčil. Ondra hodnotí: „Byl to naprosto fantasticky strávený týden. Ale byl úplně jiný než v loňském roce. Tím, že nás José ubytoval u něj doma jsme měli možnost poznat běžný život španělské rodiny. José společně s jeho manželkou se o nás skvěle postarali a vytvořili nám opravdu skvělé zázemí. Za to jim patří ohromný dík. A toto vše ve spojení s kulečníkem v podání Josého ? Naprosto geniální. Je úžasné, jak má vše promyšleno, jak druhá část výuky navazuje na první. Člověk pomalu začíná chápat, proč dokázal vychovat tolik skvělých hráčů.“ A Adam dodává: „Je to pro nás čest mít možnost s Josém trénovat. Mnoho zájemců v poslední době odmítá a tak mám velkou radost za tuto příležitost ho osobně poznat a společně s ním trénovat. Měli jsme šanci vidět jeho neuvěřitelnou sbírku kulečníkových knih. Má ohromný respekt k velkým jménům minulosti jako Rogeru Contimu, René Vingerhoedtovi, Emile Wafflardovi, Laurentu Boulangerovi. V podstatě téměř vše vychází z Belgie a on všechny nabyté informace metodicky zpracoval a úspěšně předává. Už nyní se těším na třetí část výuky. A teď co nejrychleji vstřebat všechny nabyté informace.“